Blanka Nyklová: Malý hmyzožravec a modernita

Zdeněk Miler se rozhodl vystavit svého animovaného Krtka nástrahám moderního města nejzásadněji ve filmech Krtek a autíčko a Krtek ve městě, které od sebe dělí devatenáct let. Srážku malého hmyzožravce s moderními technologiemi pak najdeme i v řadě dalších krátkých příběhů a dalším filmu Krtek ve snu.
V příbězích, kde se Krtek pohybuje ve městě, hraje hlavní roli technologie, která odkazuje k dobovému snění o pokroku, budoucnosti a roli, jíž technologie mají / mohou hrát při budování města a v rámci každodenního městského života. Moderní, technologické, a lidské se tak ve filmech potkává s přírodním a ne-lidským.
Pohled, toužení, snění a konání malého hmyzožravce umožňuje technologii vztáhnout k městu a domovu, nahlédnout možné dopady technologizace města jako nadosobního a případně ne-lidského prostředí, kde se – když ne přímo lidem, tak alespoň ne-lidským obyvatelům – i kvůli technologizaci prostředí nežije příliš dobře. V příspěvku se zaměřím na to, co nám a svým zamýšleným malým divákům a divačkám Krtek o modernitě může ukázat a zda je možné nalézt paralely i jinde, ať již u nás nebo v zahraničí.

Blanka Nyklová vystudovala humanitní studia na FHS UK a mediální studia a sociologii na FSV UK. Zaměřuje se na českou feministickou scénu, její mediální obraz i vnitřní situaci. Od roku 2009 se věnuje výuce genderových studií s důrazem na geopolitiku v rámci amerického programu CIEE v Praze, od roku 2014 i výuce kurzu o socialistické vizuální kultuře (spolu s P. Gibasem, Ph.D.). Od roku 2014 působí jako vědecká pracovnice v NKC – gender a věda, kde spolupracuje na kvalitativních i kvantitativních výzkumech v rámci projektů zavádějících opatření, která mají zlepšit genderovou kulturu konkrétních akademických a výzkumných pracovišť. Zároveň se podílí na výzkumné činnosti oddělení a zajímá se mimo jiné i o studium vizuální kultury (především období státního socialismu), otázky sexualizovaného násilí či vztah genderu a prostoru.