VE DNI JE TMA A V NOCI DEN _ KAMILA ŽENATÁ

Kamila Ženatá vystudovala v letech 1973-1979 Akademii výtvarných umění v Praze v grafickém atelieru Ladislava Čepeláka. V devadesátých letech se její svět rozšiřuje o rozměr analytické psychologie. Je hostující členkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii (ČSPAP) a paralelně s vlastní tvorbou se věnuje analytické arteterapii.
Do devadesátých let se věnovala především hlubotisku, pracovala v cyklech a již od počátku se svojí tvorbou vztahovala k subtilním a zároveň hlubokým tématům. A již tehdy byla její grafická práce vzhledem k technice nekonvenční, neobvykle živelná a expresivní, stejně jako její život, kromě výtvarného prostředí zakotvený také ve světě hudebním. Bylo jen otázkou času, kdy její expresivní duši začne být grafika těsná. Koncem milénia uzavřela etapu u rydla a lisu a v její tvorbě začala převládat kresba a malba, přicházela barva. Nakonec ani tato média nestačí a postupně rozšiřuje svůj výrazový repertoár o instalaci a videoart. Překračuje hranice výtvarného světa do světa literatury, kde se profiluje jako autorka básní, beletristických a psychoterapeutických knih. Je u zrodu řady mezioborových projektů převážně s psychosociálními, filosofickými či ekologickými tématy a dlouhodobě spolupracuje s Kampusem Hybernská v Praze, pro který připravuje přednáškové cykly, týkající se aktuálně palčivých psychosociálních témat. Její dílo i život jsou v rozšířeném smyslu slova překvapivě hluboce angažované a nemají nic příbuzného s pouhou formalistní agitkou.
Umělecká tvorba je jí cestou k poznání smyslu existence. Zkoumá tajemství psýché jak jedince, tak lidstva, otázky našeho místa tady, smyslu veškerenstva a své poznatky tom všem slovy nevyjádřitelném, vyskytujícím se v dalších souřadnicích mimo čas a prostor, formuluje dnes prostřednictvím malby. Je poučená vlastní psychoanalýzou, pomocníky na cestě jsou jí citlivost, otevřenost, schopnost imaginace a odvaha. Vychází především z analytické psychologie a jakkoli je její spiritualitě nejbližší taoismus, jako člověk, jenž vážně počítá s kolektivním vědomím i nevědomím lidstva, je otevřená i dalším duchovním i myšlenkovým systémům. Upozorňuje na lidskou potřebu rituálů, jejichž prostřednictvím překračujeme běžně zažívanou realitu, skrze které se vyrovnáváme s jinak těžko vypořadatelnými skutečnostmi a v neposlední řadě s osobními i společenskými traumaty. Díky vlastním psychedelickým zkušenostem se jí daří propojovat a rozšiřovat vědomé poznání z různých oborů a vnímat svět jako neustále se proměňující výslednici kosmické hry. Před časem na základě tohoto široce spirituálního fundusu i vlastních transpersonálních zkušeností otevřela na umělecké scéně téma mycelia jako sítě vztahů a energií. Příroda je mystériem, ve hmotě projeveným alchymickým obrazem jinak těžko uchopitelné skutečnosti existence všeho. A tohoto věčného koloběhu, zahrnujícího zrození i smrt, jsme účastníky.
𝐌𝐨𝐧𝐨𝐠𝐫𝐚𝐟𝐢𝐜𝐤𝐚́ 𝐯𝐲́𝐬𝐭𝐚𝐯𝐚 𝐧𝐚 𝐃𝐨𝐛𝐫𝐬̌𝐢 𝐯𝐲𝐮𝐳̌𝐢́𝐯𝐚́ 𝐮𝐧𝐢𝐤𝐚́𝐭𝐧𝐢́𝐜𝐡 𝐩𝐫𝐨𝐬𝐭𝐨𝐫, 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐞́ 𝐝𝐨𝐯𝐨𝐥𝐮𝐣𝐢́ 𝐫𝐨𝐳𝐥𝐞𝐭 𝐚 𝐯𝐞𝐥𝐤𝐨𝐫𝐲𝐬𝐨𝐬𝐭 𝐢𝐧𝐬𝐭𝐚𝐥𝐚𝐜𝐢́. 𝐄𝐱𝐩𝐫𝐞𝐬𝐢𝐯𝐧𝐢́ 𝐦𝐚𝐥𝐛𝐞̌ 𝐨𝐝𝐩𝐨𝐯𝐢́𝐝𝐚𝐣𝐢́ 𝐯𝐞𝐥𝐤𝐞́ 𝐟𝐨𝐫𝐦𝐚́𝐭𝐲, 𝐩𝐫𝐨 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐞́ 𝐣𝐬𝐨𝐮 𝐳𝐝𝐞𝐣𝐬̌𝐢́ 𝐯𝐲́𝐬𝐭𝐚𝐯𝐧𝐢́ 𝐩𝐫𝐨𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲 𝐣𝐚𝐤𝐨 𝐬𝐭𝐯𝐨𝐫̌𝐞𝐧𝐲. 𝐂𝐨 𝐦𝐢́𝐬𝐭𝐧𝐨𝐬𝐭, 𝐭𝐨 𝐬𝐢𝐭𝐞 𝐬𝐩𝐞𝐜𝐢𝐟𝐢𝐜 𝐢𝐧𝐬𝐭𝐚𝐥𝐚𝐜𝐞, 𝐜𝐨 𝐦𝐢́𝐬𝐭𝐧𝐨𝐬𝐭, 𝐭𝐨 𝐧𝐨𝐯𝐲́ 𝐬𝐯𝐞̌𝐭 𝐕𝐳𝐩𝐨𝐦𝐢́𝐧𝐤𝐲, 𝐬𝐧𝐲, 𝐩𝐚𝐦𝐞̌𝐭̌. 𝐕𝐳𝐭𝐚𝐡𝐲, 𝐬𝐢́𝐭𝐞̌, 𝐦𝐲𝐜𝐞𝐥𝐢𝐮𝐦 𝐣𝐚𝐤𝐨 𝐦𝐞𝐭𝐚𝐟𝐨𝐫𝐚. 𝐏𝐫𝐢𝐧𝐜𝐢𝐩 𝐣𝐢𝐧 𝐚 𝐣𝐚𝐧𝐠: 𝐯𝐞 𝐝𝐧𝐢 𝐣𝐞 𝐭𝐞𝐧 𝐳𝐚́𝐫𝐨𝐝𝐞𝐤 𝐭𝐦𝐲, 𝐚 𝐬𝐭𝐞𝐣𝐧𝐞̌ 𝐭𝐚𝐤 𝐯 𝐧𝐨𝐜𝐢 𝐬𝐯𝐞̌𝐭𝐞́𝐥𝐤𝐨 𝐝𝐧𝐞. 𝐍𝐨𝐜 𝐚 𝐝𝐞𝐧, 𝐬𝐯𝐞̌𝐭𝐥𝐨 𝐚 𝐭𝐦𝐚, 𝐧𝐞𝐨𝐝𝐝𝐞̌𝐥𝐢𝐭𝐞𝐥𝐧𝐞́ 𝐩𝐫𝐢𝐧𝐜𝐢𝐩𝐲, 𝐤𝐝𝐲 𝐣𝐞𝐝𝐞𝐧 𝐬𝐞 𝐳𝐧𝐨𝐯𝐮 𝐚 𝐳𝐧𝐨𝐯𝐮 𝐫𝐨𝐝𝐢́ 𝐳 𝐝𝐫𝐮𝐡𝐞́𝐡𝐨. 𝐌𝐨𝐳̌𝐧𝐨𝐬𝐭 𝐬𝐞𝐛𝐞 𝐯𝐞 𝐭𝐦𝐞̌ 𝐢 𝐯𝐞 𝐬𝐯𝐞̌𝐭𝐥𝐞 𝐡𝐥𝐞𝐝𝐚𝐭 𝐚 𝐧𝐚𝐜𝐡𝐚́𝐳𝐞𝐭, 𝐧𝐞𝐳𝐭𝐫𝐚́𝐜𝐞𝐭 𝐧𝐚𝐝𝐞̌𝐣𝐢 𝐯𝐞 𝐬𝐦𝐲𝐬𝐥. 𝐓𝐚𝐤 𝐣𝐚𝐤𝐨 𝐬𝐞 𝐭𝐨 𝐝𝐞̌𝐣𝐞 𝐯 𝐩𝐫̌𝐢́𝐫𝐨𝐝𝐞̌, 𝐯 𝐤𝐨𝐬𝐦𝐮, 𝐬𝐦𝐲𝐬𝐥 𝐣𝐞 𝐯 𝐬𝐚𝐦𝐨𝐭𝐧𝐞́𝐦 𝐛𝐲𝐭𝐢́.
Kurátorka Lucie B. Šiklová
Vernisáž v sobotu 15.8. v 11:00
Výstava je součástí doprovodného programu Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána 2026

GALERIE SE V ROCE 2026 TĚŠÍ PODPOŘE V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ MINISTERSTVA KULTURY ČR, STATNÍHO FONDU KULTURY ČR A JIHOČESKÉHO KRAJE
MEDIÁLNÍM PARTNEREM JE ARTMAP.CZ