Call for Papers: Antonín Friedl (1890-1975)
Advertisement
CALL FOR PAPERS
V roce 2025 uplynulo padesát let od úmrtí historika umění Antonína Friedla (1890–1975), osobnosti, která stála u počátků Ústavu dějin umění AV ČR a po několik desetiletí významně ovlivňovala směřování brněnské katedry dějin umění. Přestože těžiště jeho odborného zájmu spočívalo ve studiu středověkého umění, zejména knižní malby, díky svým osobním vazbám se intenzivně zajímal také o umění moderní. Jako dlouholetý přednosta Státního ústavu fotoměřického měl navíc bezprostřední vztah k řadě památkových objektů, jejichž dokumentaci významně podpořil. Navzdory Friedlově nespornému významu pro české dějiny umění dosud chybí soustavnější pokus o zhodnocení jeho odborného odkazu i o vymezení jeho místa v českých dějinách umění 20. století.
Cílem kolokvia je otevřít diskusi nad Friedlovým dílem, metodologickými východisky, institucionálním působením i širšími odbornými a osobními vazbami. Proto přivítáme příspěvky, které se dotknou jakéhokoli aspektu Friedlova osobního i odborného života, například:
– Friedlově badatelské činnosti a publikačnímu odkazu
– jeho podílu na formování české medievistiky a dějin umění
– vztahu k modernímu umění a soudobé kulturní scéně
– působení ve Státním ústavu fotoměřickém a otázkám dokumentace památek – institucionálním, pedagogickým a osobním sítím a kontaktům
– recepci jeho díla v českém i mezinárodním prostředí
Své návrhy proto posílejte do 31. 7. 2026 na adresu [email protected] nebo [email protected]. Délka abstraktu maximálně 300 slov. Délka příspěvku 15-20 minut.
Texty příspěvků budou publikovány v monotematickém čísle Opuscula historiae artium.
V roce 2025 uplynulo padesát let od úmrtí historika umění Antonína Friedla (1890–1975), osobnosti, která stála u počátků Ústavu dějin umění AV ČR a po několik desetiletí významně ovlivňovala směřování brněnské katedry dějin umění. Přestože těžiště jeho odborného zájmu spočívalo ve studiu středověkého umění, zejména knižní malby, díky svým osobním vazbám se intenzivně zajímal také o umění moderní. Jako dlouholetý přednosta Státního ústavu fotoměřického měl navíc bezprostřední vztah k řadě památkových objektů, jejichž dokumentaci významně podpořil. Navzdory Friedlově nespornému významu pro české dějiny umění dosud chybí soustavnější pokus o zhodnocení jeho odborného odkazu i o vymezení jeho místa v českých dějinách umění 20. století.
Cílem kolokvia je otevřít diskusi nad Friedlovým dílem, metodologickými východisky, institucionálním působením i širšími odbornými a osobními vazbami. Proto přivítáme příspěvky, které se dotknou jakéhokoli aspektu Friedlova osobního i odborného života, například:
– Friedlově badatelské činnosti a publikačnímu odkazu
– jeho podílu na formování české medievistiky a dějin umění
– vztahu k modernímu umění a soudobé kulturní scéně
– působení ve Státním ústavu fotoměřickém a otázkám dokumentace památek – institucionálním, pedagogickým a osobním sítím a kontaktům
– recepci jeho díla v českém i mezinárodním prostředí
Své návrhy proto posílejte do 31. 7. 2026 na adresu [email protected] nebo [email protected]. Délka abstraktu maximálně 300 slov. Délka příspěvku 15-20 minut.
Texty příspěvků budou publikovány v monotematickém čísle Opuscula historiae artium.
Advertisement
Where is it happening?
Akademické Konferenční Centrum, akademick%C3%A9 konferen%C4%8Dn%C3%AD centrum, Prague, Czech Republic
Event Location & Nearby Stays:
Know what’s Happening Next — before everyone else does.



















