X. (mezinárodní) bienále: Zavedení všeobecné školní docházky a školská reforma

Name: X. (mezinárodní) bienále: Zavedení všeobecné školní docházky a školská reforma
Start: 2025-11-06T10:00:00+01:00
Location: Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského

Schedule

Thu, 06 Nov, 2025 at 10:00 am

UTC+01:00

Location

Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského | Prague, PR

Ve spolupráci České společnosti pro výzkum 18. století
a Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského
se bude v Praze ve dnech 6. – 7. listopadu 2025 konat
X. (mezinárodní) bienále České společnosti pro výzkum 18. století
Zavedení všeobecné školní docházky a školská reforma
na konci 18. století v habsburské monarchii a dalších středoevropských regionech.
Přesně před 250 lety, v roce 1775, byla v habsburské monarchii vydána Kniha methodní Ignaze Felbigera, první konkrétní krok vyplývající ze školského zákona vydaného v prosinci roku 1774. Na základě Felbigerova školského zákona byl dne 2. srpna 1777 přijat také organizační školský řád pro Uhry, Ratio educationis totiusque rei literariae per regnum Hungariae et provincias eidem adnexas (Soustava výchovy a školního vzdělávání v Uherském království a k němu připojených provinciích).
Shodou řady okolností byly zhruba ve stejné době iniciovány také další zásadní počiny na poli elementárního vzdělání ve střední Evropě, které vybízí ke srovnávacímu pohledu: v roce 1774 vznikl v Dessau vzdělávací ústav Philantropinum a Polsku byla z iniciativy krále Stanisława Augusta Poniatowského v roce 1773 zřízena Komise národního vzdělávání – první centrální instituce pro vzdělávání na světě, která převzala personál a budovy zrušených jezuitských škol. O dva roky později byla ve Varšavě založena Společnost pro elementární knihy, která měla za úkol vytvářet učebnice.
Cílem X. bienále České společnosti pro výzkum 18. století je zmapování a komparace nových výchovných a výukových modelů, které se v té době formovaly nejen v různých zemích habsburské monarchie, ale také v dalších regionech střední Evropy, především pak německých a polských.