Uvedení nové knihy prozaika Štěpána Kučery Blaschka / Nakladatelství Lidové noviny

Vědecky přesné a umělecky podmanivé modely rostlin či mořských živočichů geniálního sklářského dua Leopolda a jeho syna Rudolfa Blaschkových dnes uchovávají sbírky muzeí a univerzit po celém světě. Všechna tajemství jejich výroby se přitom stále nepodařilo odhalit. Štěpán Kučera se vydává po stopách těchto rodáků z Českého Dubu, pátrá v archivech a hovoří s odborníky na sklářství i mořskou biologii, aby svým románem splatil náš dluh vůči těmto osobnostem. Historická linie příběhu se prolíná s autofikcí. Obě roviny propojuje téma rodinných vztahů, paměti, snaha zachytit plynutí času, ale i hledání kořenů dnešních environmentálních problémů v proměnách západního světa od dob průmyslové revoluce. A také ohledávání vztahů mezi přírodou, vědou a uměním.

Štěpán Kučera (1985, Jablonec nad Nisou) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze, pracuje jako redaktor Salonu, literární přílohy deníku Právo. Vydal mimo jiné tyto knihy: sbírku povídek Jidáš byl ufon… a jiné příběhy (2016), romány Projekt Gilgameš (2019; nominace na Magnesii Literu za prózu) a Největší lekce dona Quijota (2021; nominace na Magnesii Literu za prózu), reportážně pojaté prózy Gablonz/Jablonec (2022; širší nominace Magnesie Litery za publicistiku, Kniha roku Libereckého kraje) a Alžírské arabesky (2023; širší nominace na Cenu za nejlepší dokumentární knihu na festivalu Ji.hlava) a sbírku rozhovorů s osobnostmi české i světové vědy Jen další konec světa: 33 rozhovorů o antropocénu, „věku člověka“ (2024). Jako spoueditor a spoluautor se podílel například na česko-polské antologii Z obou břehů / Z obu brzegów (Nakladatelství Bor; Kniha roku Libereckého kraje 2024). Je také autorem většiny písňových textů na albu skupiny NekrmiT Hladům vlčím (2025). Jeho knížky vyšly ve francouzštině, němčině a angličtině.

foto: Alena Čechová

Projekt byl podpořen městskou částí Praha 5.